Táborník 2018 - Stroj času

Bylo, nebylo... Děkujme dětem, zachránily svět! Na letošním táboře jsme díky vynálezu našeho Profesora, mohli cestovat na přič časem. Úkol to nebyl pravda jednoduchý, protože Profesor stroj nesestavil moc dokonale – přiznejme si, mělo to své mouchy. První pokus o cestování skončil velkým výbuchem. Po několikahodinové opravě se sice stroj času podařilo opět zprovoznit, nicméně se stihly zpřeházet etapy dějin a v každé se stala nějaká chyba. Našim úkolem bylo chyby napravit, abychom se mohli dostat do takové současnosti, jak ji známe dnes. Na této cestě jsme prožili mnohá dobrodružství – s pravěkými lidmi jsme ušli dalekou cestu, abychom pomohli z hlíny uplácat tu správnou Věstonickou Venuši, ve středověku jsme museli udobřit prince s princeznami, aby svolily k sňatku, zúčastnili jsme se i námořní bitvy a vyzkoušeli jsme si cestovat na skákacích sedmimílových botách. Nebyla to však procházka růžovým sadem. Profesora nám unesli a my jsme se dostali do období druhé světové války. To byla mela. Los osudu určil, kdo bude generál, kdo vojín či odstřelovač. Bojovali jsme po boku, malí i velcí, co nám síly stačily. Tropy, které nám počasí přineslo, na nás seslali snad sami bohové z Olympu, kam nás stroj také přenesl. Naštěstí jsme se mohli zchladit v „moři“ vodními radovánkami. Olympijské hry, které jsme absolvovali, pro pobavení bohů, byly završeny náročnou Arénou, kterou všichni zvládli na výbornou. V noci jsme se jako lusknutím prstu přenesli do budoucnosti, kde sehráli důležitou roli starší účastníci táboru. V této etapě měl totiž každý ze zúčastněných vyměřený čas na cestu do cíle. Obchodníci s časem byli neoblomní, ne všichni stihli cestu dokončit. Nazveme je tedy hrdiny, ty, kdo se nevzdali, vstali uprostřed noci a vydali se vstříc náročnému úkolu. Samozřejmě bez mladších bojovníků bychom Profesora nikdy nevypátrali. Díky šifře, kterou se jim podařilo rozluštit, jsme našli zajatého Profesora a podařilo se nám jej osvobodit. Vysvětlil nám, že byl zajat padouchy z budoucnosti, ve které chybí voda a je nedostatek lesů. Chybně si mysleli, že využijí Profesorům um k náhradě vody. Avšak marně. Zjistili jsme, že chyba, která se vyskytla v této etapě, je hrůzostrašný stav životního prostředí. Způsob, jakým ji můžeme napravit, se nachází právě v přítomnosti. Děti přišly na to, že je třeba s přírodou zacházet opatrně - šetřit vodou, starat se o přírodu a její bohatství, abychom se v budoucnosti nedostali do válek o vodu a měli co jíst. Příběh byl tak zakončen a my jsme se nejen něco naučili, ale společně si užili spoustu legrace! Našli si nové kamarády nebo se pobavili s těmi známými. Nechyběl ani táborák a zpívání s kytarou. Diskotéka v kostýmech či volejbal, fotbal, na který se kluci tak těšili. Každý si zkrátka přišel na své, moc jsme si to užili!