Děkujme dětem, zachránily svět! Na letošním táboře jsme díky vynálezu našeho Profesora, mohli cestovat na přič časem. Úkol to nebyl pravda jednoduchý, protože Profesor stroj nesestavil moc dokonale – přiznejme si, mělo to své mouchy.

 

První pokus o cestování skončil velkým výbuchem. Po několikahodinové opravě se sice stroj času podařilo opět zprovoznit, nicméně se stihly zpřeházet etapy dějin a v každé se stala nějaká chyba. Našim úkolem bylo chyby napravit, abychom se mohli dostat do takové současnosti, jak ji známe dnes. Na této cestě jsme prožili mnohá dobrodružství –
s pravěkými lidmi jsme ušli dalekou cestu, abychom pomohli z hlíny uplácat tu správnou Věstonickou Venuši, ve středověku jsme museli udobřit prince s princeznami, aby svolily k sňatku, zúčastnili jsme se i námořní bitvy a vyzkoušeli jsme si cestovat na skákacích sedmimílových botách. Nebyla to však procházka růžovým sadem.

 

Profesora nám unesli a my jsme se dostali do období druhé světové války.
To byla mela. Los osudu určil, kdo bude generál, kdo vojín či odstřelovač. Bojovali jsme po boku, malí i velcí, co nám síly stačily. Tropy, které nám počasí přineslo, na nás seslali snad sami bohové z Olympu, kam nás stroj také přenesl. Naštěstí jsme se mohli zchladit v „moři“ vodními radovánkami. Olympijské hry, které jsme absolvovali, pro pobavení bohů, byly završeny náročnou Arénou, kterou všichni zvládli na výbornou.

 

V noci jsme se jako lusknutím prstu přenesli do budoucnosti, kde sehráli důležitou roli starší účastníci táboru. V této etapě měl totiž každý ze zúčastněných vyměřený čas na cestu do cíle. Obchodníci s časem byli neoblomní, ne všichni stihli cestu dokončit. Nazveme je tedy hrdiny, ty, kdo se nevzdali, vstali uprostřed noci a vydali se vstříc náročnému úkolu.

 

Samozřejmě bez mladších bojovníků bychom Profesora nikdy nevypátrali. Díky šifře, kterou se jim podařilo rozluštit, jsme našli zajatého Profesora
a podařilo se nám jej osvobodit. Vysvětlil nám, že byl zajat padouchy
z budoucnosti, ve které chybí voda a je nedostatek lesů. Chybně si mysleli,
že využijí Profesorům um k náhradě vody. Avšak marně. Zjistili jsme, že chyba, která se vyskytla v této etapě, je hrůzostrašný stav životního prostředí. Způsob, jakým ji můžeme napravit, se nachází právě v přítomnosti. Děti přišly na to, že je třeba s přírodou zacházet opatrně - šetřit vodou, starat se
o přírodu a její bohatství, abychom se v budoucnosti nedostali do válek
o vodu a měli co jíst.

 

Příběh byl tak zakončen a my jsme se nejen něco naučili, ale společně si užili spoustu legrace! Našli si nové kamarády nebo se pobavili s těmi známými. Nechyběl ani táborák a zpívání s kytarou. Diskotéka v kostýmech či volejbal, fotbal, na který se kluci tak těšili. Každý si zkrátka přišel na své, moc jsme si to užili!